Jak potkaly slepýše a cvičily čůrajícího psa: květen 2016

Jaké byly naše květnové dny? Každý byl jiný.

2. květen      V lese. Na začátku byly badatelé, pak ochránci, elfové a nakonec potkaly slepýše.

9. květen      Jsme v Praze. Z knihovny vyrážíme hned do lesa, je od nás kousek. Praha má mnoho zelených ostrovů. Tady jsou zarostlá i slunná místa, vysoké i mladé stromy, kopečky, někde moře šišek jinde kamení, skály, balvany a další startéry her. Pokud je teplo, přečteme už venku značnou část knih, které jsme si ten den půjčili. Výhodou je, že máma neodbíhá pověsit prádlo, či něco uklidit. Kdo chce přestane číst a jde si vylézt na strom. Jen to chce velkou svačinu sebou. Po nadšeném hraní přichází často hlad a žízeň.

Když děti rychle pročetly vše z knihovny. Vydaly se všechny do terénu. Trochu to vypadá, že měly připravenou bojovku. Ale vše si vymýšlely samy. A já někdy nestíhala jejich tempo přesunů.

Za jedno odpoledne, se i v Praze, dá zažím kupa dobrodružství. Stačí mít čas a prostor svobodně si hrát. Zkuste si třebas místo jednoho kroužku každý týden jedno odpoledne/ večer vyrazit s dětmi ven, třebas jen na hodinu/dvě a hrejte si. Děti vyrostou rychle. A velké už vás k hrám jako spoluhráče, či průvodce tolik potřebovat nebudou.

15. květen      Jsme opět na zahradě. Často se střídá hřejivé slunko a drobný déšť. Dospělí se před deštěm schovají. Pro děti je to nová příležitost ke hrám. Užívají si vše pro co se rozhodnou.

16. květen       Už nechtějí svačit. Holčiny objevily čajové dýchánky. Chtějí je mít dokonalé. V rámci jednoho se dokonce samy pustily do cvičení jógy. Vymyslely nový cvik. Zkuste si ho také – čůrající pes. V závěru dne děti ověřovaly, zda se dá lyžovat v trávě.

27. května   Pro někoho nudná výměna vody, je pro jiného ohromná zábava.  A k tomu jedna napínavá hra. Kolik lega mi spadne pod terasu. Dětem nemusíte vymýšlet hry, kupovat složité hračky. Nám víc funguje chvíli spolu skutečně pracovat a pak je nechat dlouze volně hrát.