33. výzva PUTOVÁNÍ S DĚTMI

 

Putujte s dětmi krajinou. Jeden, dva či víc dní. Nejde o délku, ani množství výstupů, ale o společné zážitky. Nenechte se zmást: dnes píše Adéla

Můj syn mi poprvé za svůj čtyřapůlletý život řekl, že jsem skvělá máma! Od někoho, kdo se profiluje jako konstruktér a jeho největší vyjádření lásky je takové, že přiběhne a vrazí do mě hlavou, je to fakt pocta. Taky pravil, že tohle spolu musíme dělat už pořád. Jo, opravdu. Vzala jsem ho (a jeho dvouletou sestru jakbysmet) totiž na vandr. My a další dvě mámy s dětmi. Tatínkové si mohli doma dáchnout.

Udělejte to taky, i když se bojíte, že:

  • jsou ještě malí
  • nic neujdou
  • bude pršet
  • bude moc horko
  • ponesete VŠECHNY věci
  • budou špatně spát
  • vás budou štípat komáři
  • kočárek se do terénu nehodí

 

To všechno se dá řešit a vyřešit.

Vandr začíná touhou

Bavilo je to – protože mě to bavilo. Totiž – to, co ze všeho nejradši dělám: putování krajinou, pomalé existování, nasávání krásy – a taky zkoušení, jak málo toho potřebujeme.

Vnímáte to taky tak? Jakmile pocítíte volání divočiny, je čas se zamyslet nad tím, co zvládnete. Hlavně psychicky. Malé děti ve velké skupině ujdou tak šest kilometrů za den, takže se připravte na spoustu skvělých příležitostí k dumání nad nesmrtelností chrousta. Nebo to udělejte ještě líp a vezměte s sebou kamarádku (a samozřejmě její děti – viz http://cms.svobodnahra.webnode.cz/detska-skupina/)! Víc dětí se lépe zabaví, víc rukou snáz připraví oběd. Sdílené problémy – poloviční problémy.

Takže:

  1. napoprvé vyberte krátkou trasu na tři až pět dní s cílem (kterého ovšem nemusíte dosáhnout, nebo můžete i pokračovat dál) a několika zajímavostmi (nejzajímavější pro vás budou studánky – kdo by se tahal s tolika litry vody na celou cestu…) – dobrodružnější povahy samozřejmě vyberou takovou trasu, kterou neznají;
  2. důkladně promyslete, co všechno s sebou potřebujete – a pak to přehodnoťte (Dvoje náhradní oblečení? Teď v létě všechno rychle uschne. Pyžamko?!? Buržoazní přežitek. Stan? Stačí plachta. Náhradní boty? Pche, stačí sandále, co vydrží i ve vodě a v dešti a za chvíli uschnou. Dva bochníky chleba? Jeden! Po cestě bude samoobsluha.);

  1. dětem rozdejte batůžky a podle nosnosti jim nabalte jejich vybavení (osmiletí už si unesou svůj spacák, zatímco čtyřletým jejich batůžek s oblíbenou hračkou a lžící chvilkami ponesete vy, protože ho zapomenou někde na mezi);
  2. nejmenší potomstvo vezměte i s kočárem – ten uveze ještě spoustu dalších drobností (třeba váš batoh, až se potomstvo ponese na zádech);
  3. vymyslete, jak se tam dopravíte a vyražte!

Ještě se bojíte?

Udělejte si to jednodušší

Stačí i jeden den s přespáním venku. Vyzkoušíte si, co kdo unese, co kdo vydrží. Letní dobrodružství jim dá tolik zážitků, že budou chtít brzy zase.

A když to nestihnete v létě, podzimní výpravy jsou taky nádherné – možná ještě kouzelnější (hlavně si vybrat oblast, kde rostou listnaté lesy). My to zkusíme alespoň na dva dny!

Jsme dva. On je takový teoretik. Přečetl 100 knih a výzkumů, proč si děti hrají a jak se učí. Já naopak takový kreativec, praktik a vášnivý pozorovatel dětské hry. Výsledek našeho projektu jsou 4 děti a tento web. Chceme podpořit rodiče, že nejlepší odborníci na svobodnou hru jsou děti. Stačí jim důvěřovat a nepřekážet. Víc o nás Náš příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *