Ve fotočlánku najdete:
1. Jaké byly „nej“ hry pro naši tlupu roku 2020? Sdílíme hry, které letos nejraději hráli Róza (11), Prokop (10), Sára (7), Vítek (4) i my rodiče.
2. Přidáváme pár dalších nápadů, co jsme objevili v roli spoluhráčů i rodičů. Jak a kde hry vybírat, proč je mít na očích, co hry a učení, proč si upravovat pravidla, jak hry ukládat a na co se připravit?
Nejprve malá ukázka, jak ukládáme hry:
Otestujte, jaký typ her bude vašim dětem sedět. U nás například ty nejběžnější hry občas nefungovaly. Vyplatí se hledat a vyzkoušet, dřív než koupíte. I tady platí: každé dítě je jiné a každému se bude dobře hrát jiná deskovka.
Než vyrazíte k nákupu, doporučujeme inspirovat se u zkušených. Skvělý přehled získáte například díky Planetě her. Jen velký pozor, při sledování a čtení herní inspirace se vám snadno stane, že máte na nákupním seznamu her víc, než jste plánovali. Na internetu najdete i žebříčky oblíbených her či her, které získaly ocenění. Ale mně nejvíc pomáhá, když mohu hru vidět (alespoň na videu) a trochu do ní a herního principu nahlédnout, samotné žebříčky jen zúží hledání. Vy časem nejlépe odhadnete, co u vás v rodině nejlépe funguje.
Na youtube najdete i mnoho video návodů na konkrétní hry. Často tak získáte základní představu o tom, jak hra vypadá i jak se hraje. Ušetříte si tak i někdy složité prokousávání pravidly. Se staršími dětmi se hodí zapojit je do rozhodování a vybírat společně.
Zájmy a hraní dětí se mění velmi rychle. Proto doporučuji opravdu nejprve otestovat věk, kdy bude hraní deskovek bavit. Například u nás se opravdu „hrálo“ až když nejstarší Rozce bylo cca 6 a pro akčního Prokopa jsem musela hledat hodně akční hry a ty pak stejně nevydržely jeho „péči“. Naopak náš nejmladší se hladce zapojuje od cca 4 let.
Ne vždy, ale pro nejmenší doporučuji po otestování pořídit jen pár jednoduchých her a pak pořizovat dospělácké verze či hry pro děti, kterým roste obtížnost. Junior varianty opravdu zvažujte. Děti se učí velmi rychle a často hravě zvládnou verze pro dospělé s malou pomocí. (Například Desítka Junior má smysl, ale Carcassone Junior není tolik potřeba).
Je skvělé vytvořit si síť přátel, s kterými hrajete nebo si hry půjčujete. Pokud je nemáte máme skvělý tip od Veroniky Peslerové: mnoho deskovek půjčují i knihovny. Často mají i výborné filtrování a půjčují zdarma všem registrovaným. Případně můžete využít i půjčovny deskových her, např. ZDE
Na facebooku najdete také mnoho skupin, které se věnují deskovkám. Pro téma hraní s dětmi doporučujeme např. Deskovky pro tři bratry
Na facebooku či jinde na internetu můžete najít i možnost koupě již „ohrané“ hry. Zatím jsem to nevyzkoušela, ale hledám tu např. hry, které jsou již vyprodané a nebudou se znovu vydávat (např. na Zatrolené hry nebo např. ve FB skupině Deskový hry Bazar).
Jako u knih či kvalitních hraček je mnohem lepší pořídit si deskové hry ve specializovaném obchodě, který navíc často založili nadšenci, kteří vám pomohou s výběrem. Mají i přehledné e-shopy. Běžná hračkářství a knihkupectví mají jen omezený výběr her. Pokud máte děti kterým to sedí, nevadí. Ale jinak se často ochuzujete o ty zajímavější, chytřejší, výtvarně zajímavější hry, které se do běžných obchodů nedostanou. Pokud vás deskohraní baví, rozhodně si najděte svůj oblíbený obchod, který vám pomůže s výběrem a vy ho na oplátku podpoříte. Na základě vlastní zkušenosti jsou moc fajn – Planeta her, Hras, Ráj deskovek, Fantasy obchod (ten raději dětem neukazujte, pokud mají blízko k fantasy hrám na hrdiny :).
Už vím, že mám sklony (jako u knih) přát si všechny úžasné nové deskovky, ale teď se hlídám a víc vybírám. Když děti opustilo velké nadšení pro lego, postupně se nám zvětšovala zásoba deskových her. Ale vypozorovala jsem, že stačí mít různé „typy“ deskových her, aby bylo z čeho vybírat dle nálady či hráčů. Teď už jen doplňujeme hry, které jsou herně jiné nebo něčím jiným výjimečné.
Opět podobně jako u knih, pokud chcete, aby děti hry hrály a braly je do svých vlastních her, musí je mít po ruce a na očích. My hry hodně přesouvali, testovali různá místa a tak mohu potvrdit, že pokud děti kolem her chodí, víc je také vytahují (což můžete i nemusíte chtít:). Hodí se tedy dle věku – výšky dětí umístit vhodné hry.
Hraní deskových her dává dětem ohromné příležitostí k rozvoji. Ale nečekejte, že „výukové deskové hry“ vždy fungují. Čistě vzdělávací hry jsou skvělé v očích nás velkých, ale děti samy od sebe je moc nevytáhnou. Pomáhá, pokud je hrajeme společně. Ale i tady si děti vybírají. Například Ypsilonie funguje lépe, když si ji občas samy děti zvolí.
Poznámka: Opět mám jen potřebu dodat, že pokud jsou děti zanořené do své svobodné hry není dobré jim hru „ohýbat“ k našim vzdělávacím cílům. Samotná hra jim přináší mnoho, jen my to možná nevidíme.
Pokud to děti láká a už trochu umí, můžete si koupit některé hry v originále / v angličtině. Naposledy máme hezkou zkušenost při hraní hry Koncept. Padalo mnoho nových slovíček a děti ze sebe v zápalu hry dostávaly i slova a věty, které jsem nevěděla, že tuší. Koncept má navíc ve slovech různou obtížnost a to se skvěle hodí pro kombinaci hry dospělí a děti / začátečníci a pokročilí.
Počítejte s tím, že děti si často při vlastním hraní upravují pravidla her nebo si vymýšlí zcela nové hry. Pro mě jsou to chvíle, které mám nejraději. Není to upravování pravidel, abych vyhrál. Jsou to okamžiky, kdy děti doplňují vlastní varianty, nové schopnosti, výzvy či kartičky. Postupně můžete sledovat, jak u dětí roste hráčská zkušenost, jak se děti z každé hry něčemu novému naučí a pak ve vlastních hrách hry kombinují. (Začínali jsme např. malováním vlastních DIXIT kartiček, to bavilo téměř kohokoli. Z té doby máme i něco jako památník, každá návštěva nám nějakou kartu namalovala.)
Záleží na vaší herní skupině, ale nám rozhodně víc vyhovují kooperativní hry. U mnoha her, kde se jede na body či soutěž, prostě nepočítáme bodování a užíváme si samotnou hru. Je to mnohem větší radost a klid, mizí tlak na výkon, srovnávání, rozvíjí se spíš empatie a vzájemná podpora. Což jsou v dnešní době myslím důležitější vlastnosti, které je fajn u dětí rozvíjet, než neustálá honba za tím být první. Je zcela v pořádku nechat zažít dětem pocit prohry, ale není nutné mít soutěživost v převaze.
Hry, u kterých to jde, klidně a rádi bereme ven. Mnoho karetních her s námi vyráží do skal. Když děti nelezou a nekonečné pískoviště už je také omrzelo, balíček karet to jistí.
Nejvíc vytížené jsou naše deskovky či karetní hry, když je venku velká nepohoda, dlouhé tmavé večery a úplně nejvíc, když přijedou přátelé. Postupně se vytahuje jedna oblíbená hra za druhou. Skvělé je, když i kamarádi přivezou své. Je ohromné sledovat, jak si děti vzájemně vysvětlují pravidla. Díky přátelům jsme objevili i dostali mnoho skvělých her a hlavně krásných vyhraných večerů. Hodí se mít krátké jednoduché hry, veselé párty hry i ty náročnější, delší a plné strategií. Pak můžete nabídnout něco lákavého začátečníkům i zkušeným. Je fajn postupně zdokonalovat svůj odhad, komu jaká hra nejvíc sedne.
Nebuďte zklamaní, když děti nebudou bavit hry vašeho dětství. Možná do nich dorostou a možná (spíš) také ne:). Nevadí, zahrajte si je s kamarády, až se děti samy zabaví, ti to možná ocení.
Důležitá rada na závěr. I péči o deskové hry se musí naši potomci naučit postupně. Je skvělé jít jím dobrým příkladem, ale počítejte s tím, že ne všechny to zvládnou hned. Tedy vaše oblíbené či křehké hry uložte někam výš a hrajte je zatím jen spolu. Nedávejte malým hráčům nic, co nemůže projít jejich testováním. Předejdete tak zbytečným starostem.
Opět malý příměr s knihami. Dětem nestačí knihy či hry jen koupit, nejcennější je tu společně strávený hravý radostný či napínavý čas. Hrajte společně. Najděte si společný čas. Můžete si stanovit jeden (či víc) hráčských večerů bez wifi (pokud jí nepotřebujete do hry:). Tady musím přiznat, že stejně jako u knih i hry nakupuji rychleji než je stačíme „ohrát“. Ale když přijedou přátelé na delší čas, moc se to hodí a vždy je z čeho vybírat a někdy je i her málo.
Nový svět, který se může dětem (i dospělým) otevřít, nabízí rolové (většinou fantasy) hry. Možná znáte Dračí doupě, které jsme hrávali ještě my. Dnes se přidává oblíbené Dungeon and Dragons či další podobné hry, např. Zapovězené země. Děti v naší rodině to pohltilo zcela všechny. Nejvíc Prokopa, který si užívá i roli PJ (Pána jeskyně).
Je hezké sledovat, koho si vybírají jako své postavy, jak bouřlivě diskutují a prožívají svá dobrodružství. Prokop nezůstal jen u vymýšlení příběhu, ale vrhl se i do vyrábění map, 3D modelů, lektvarů atd. Inspiraci k tvorbě příběhu hledá ve videích, pro vyrábění ve videonávodech.
Co hrajete vy?
Kde vybíráte?
Jaké jsou oblíbené hry vašich dětí?
Dejte nám vědět na justina.danisova@svobodnahra.cz
Krásné vyhrané chvíle, Justina
Více inspirace proč a jak si hrát sdílíme v knížce:
Hezký den, můžu se prosím zeptat, které Dungeons and Dragons máte? A doporučili byste nejdřív tu a nebo Zapovězené země? Jinak deskovky taky milujeme. Doporučujeme ještě Azul, to je potěcha nejen pro oko 🙂