Některé věci, které se kolem nás dějí, nemůžeme příliš ovlivnit. Ale můžeme ovlivnit to, jak vše prožíváme, jak se na věci díváme. Jak řekl někdo moudrý: svou náladu si vybíráme. Zkusme tento týden trénovat vidět věci jinak. Nehledat problémy, ale vidět příležitosti.
Protože, když něco vnímáme jako problém, často se rovnou stavíme do role oběti, která nic moc neudělá. A negativní emoce se rychle přidají. V takové atmosféře se pak špatně startuje svobodné hraní. Pokud něco vidíme jako příležitost, otevírají se nám možnosti, jak něco změnit, zlepšit. To v našem těle vyplavuje zcela jiné hormony, spouští motivaci. Pokud vidím příležitost, nejsem v roli oběti, mám větší sílu něco měnit.
S dětmi většinou prožíváme krásné dny plné radosti, veselí. Ale občas jsou chvíle, kdy se nakupí víc věcí naráz. Zdá se, že všechno je špatně. To je často situace, kdy ztrácíme kontrolu nad svou náladou. Už si ten čas s dětmi tak neužíváme. Já mám v ty chvíle chuť se vším praštit a dát si dovolenou z dovolené.
Zkuste tento týden občas místo problémů vidět příležitosti (nové, lákavé, objevné). Ze začátku to je náročné, protože špatná nálada se chce udržet v naší hlavě co nejdéle. Ale zkoušejme to, stojí to za to. Můžeme se opět učit od dětí, ony dokážou rychle změnit náladu z ohromného vzteku/rozčílení k úsměvu a nové hře.
Možná o tom stále uvažujeme, ale nebylo kdy. Co teď? Rozčílení nám někdy dá potřebnou energii, pokud ho dokážeme přetavit do pozitivní činnosti. Pokud to zvládneme i s dětmi, bude to navíc společná práce-hra. Děti získají prostor pro nové hry i hračky. Méně hraček, snadnější a rychlejší úklid – to je společná výhra.
Pokud prožívám časově náročné období, můžu zrychlit, vše vyřešit, nebo taky zpomalit, na kratičký moment i zastavit. Znovu se nadechnout a zopakovat si své priority, proč co dělám. Co je nejdůležitější. Čeho chci dosáhnout a v jaké náladě? Žijeme v době, která nabízí tisíce příležitostí, musíme hodně dobře vybírat, co a kdy budeme dělat. Co jsou ty zásadní věci, které nám dávají radost, u kterých se cítíme šťastně.
Zkusme i věci, které musíme udělat, překlopit tak, aby nás bavily. Opět jsou to jen naše myšlenky, které dávají emoční zabarvení všem našim činnostem. Stačí si myslet, že je to pro nás hra, zábava. Někdy je to těžké. Ale zkusme žít každý den, jako by byl náš poslední. Zní to jako klišé, ale když se nad tím opravdu zamyslíte, bude i společné umývání nádobí po obědě s dětmi svátek. Nám to někdy pomáhá, někdy ne. Ale trénujeme svaly i myšlenky:).
Problém můžete vyřešit rychlým příkazem pro jednu i druhou stranu. Nebo vše vzít jako příležitost k dlouhodobému řešení. Sice hoří spoustu jiných věcí, ale zkusme se na moment zastavit a pomoct jim při hledání řešení. Nejde to vždy, ale pokud ano, zkusme se dětí zeptat, zda můžeme pomoci. Často stačí naše přítomnost a možnost sdílet, vyslechnout obě strany. Neptejte se, co je za problém, ale co která strana potřebuje.
Pokud se děti učí popisovat své potřeby, naslouchat potřebám druhých, lépe pak hledají společná řešení, vhodná pro všechny. (Pokud jsme my dospělí v roli soudce, učíme děti hledat viníky, prožívat roli oběti, vidět svět jako místo plné problémů.) Pokud děti zatím nedokážou najít vlastní řešení, můžeme navrhnout pár možností, ať si vyberou, nebo na jejich základě najdou své řešení.
Děti se nejvíc učí nápodobou. Pokud jim my dospělí ukážeme, že když je problém, řeším ho v rozčílení a plna negativních emocí, budou vše napodobovat ve svém světě her. Pokud dokážeme zpracovat své emoce a řešit starosti jako příležitosti, pozitivně, s motivací a třeba i s úsměvem, budou děti napodobovat nejspíš náš pozitivní vzorec. Nejde to vždy, ale je to ohromný nástroj, jak předat chuť a radost do života. Trénujme a vybírejme si svou náladu, kdykoli to jen jde.
DĚLEJME JEN TO DŮLEŽITÉ + seznam hravých dárků na poslední chvíli
Výzva pro 49. týden: ADVENT HRAVĚ Už se z toho stává…
48. VYBAVENÍ PRO SVOBODNÉHO HRÁČE
Vánoce mohou být ohrožením volného prostoru, nebo příležitost k rozvoji her doma…
Justina Danišová
