TEORIE 

První a asi jediný profesor herního průvodcovství na světě. Ve svých článcích a knihách spojuje hluboký teoretický background s vřelostí a praktickým zaměřením. Sám působil řadu let jako herní průvodce dětí na dobrodružném hřišti, než se vydal na akademickou dráhu. Intervence jeho žáků (částečně pod jeho vedením) v rumunských sirotčincích tvoří snad nejneuvěřitelnější a nejdojemnější příběh o síle hry, s jakým jsme kdy setkali. Přátelský v komunikaci, ochotně nám dovolil použít jeho tabulku přínosů hry v naší knize.

Naprosté zjevení. Nikdo jiný nedokáže propojovat tolik vědních disciplín, především evoluční biologii, vývojovou psychologii, antropologii a neurovědu. Chcete-li porozumět tomu, co vše o dětech vybádala současná věda, nestudujte pedagogiku, ale přečtěte si raději Konnerovo životní dílo The Evolution of Childhood. Silné závěry, překvapivé souvislosti, nádherný jazyk. Kniha je ale poněkud pro náročnější čtenáře, místy odborně hutná, téměř 1000 stran dlouhá (posledních 100 je ale seznam použité literatury…).

Jeden ze zakladatelů neurovědy a přitom originální myslitel a velký obhájce svobodné hry. Studoval hru na pokusech s potkany, ale ve svých článcích a rozhovorech ji prosazoval i u dětí, zvláště v její bojové podobě. Ukazoval, jak převládající přístup k indikaci a medikaci ADHD pomocí silných léků je nejenom přehnaný, ale také rizikový. Na úrovni mozku hru popisoval jako pozitivní primární emoci.

Židovský historik. Zmapoval hru v době holokaustu, v ghettech i koncentračních táborech. Jeho kniha není pro každého, je to děsivé a přitom fascinující čtení. Ukazuje, jakou roli na sebe bere hra v extrémních situacích a jak dětem pomáhá přežít.

Vývojový psycholog a velký propagátor sebeřízeného učení. Jeho syn navštěvoval jednu z nejslavnějších svobodných škol světa, Sudbury Valley School. Grayovy eseje přeložené do češtiny byly vydány knižně pod titulem Svoboda učení. Jeho anglická kniha Free to learn je však ještě lepší: skvěle napsaná, myšlenkově provokující. Svobodná hra je pro něj nejpřirozenějším způsobem učení.

Původně lékař a psychiatr, později zasvětil svůj život studiu hry a osvětě o jejím významu. Založil National Institute for Play. Během svého života sebral přes 6000 „herních historií“ různých lidí od mnohonásobných vrahů až po držitele Nobelovy ceny. Jeho kniha Play - How it shapes the Brain, Opens the Imagination, and Invigorates the Soul - populárně shrnuje poznatky o hře z různých pohledů. Například proč děti i dospělí potřebují své "bojové" hry.

Biopsycholog a etolog studující hru u zvířat. Předkládá a vysvětluje vlastní definici hry, která mu posléze umožňuje identifikovat hru nejen u savců, ale i u těch druhů zvířat, kde ji před ním hledal málokdo: klokanů, ptáků, ještěrek, ryb atd. The Genesis of Animal Play je náročná kniha spíše pro odborníky.

Herní průvodkyně s bohatou vlastní praxí a přitom velkým nadhledem. Pracovala na dobrodružných hřištích, vedla supervize mladších kolegů, školila a přednášela. Po turné ve Spojených státech dále poptávali její znalosti a zkušenosti a tak sepsala The Playwork Primer. Tato útlá a prostá brožurka je zároveň čtivá a nadupaná know-how britských herních průvodců.