14. výzva: RADUJME SE

Tento týden zkusme občas jen:

Naslouchat, dívat se, vnímat, prožívat, kochat se, žasnout.

Naše životy jsou plné práce, směřují většinou k jasnému cíli. Díky naší vytrvalosti dokážeme ohromné věci. Ale někdy se vytratí radost z toho, co děláme. Zkusme se občas zastavit a znovu ji najít. Houpáme se mezi dvěma póly: cíl a proces. Nemusíte vybrat jedno nebo druhé, oboje má svůj smysl: „I cesta může být cíl“. Tento týden se pokusme vyrovnat houpačku. A zkusit občas jen být, radovat se. Někomu to jde samo, někdo musí trochu „trénovat“. Ale nevzdávejme to, inspirujme se od přirozených mistrů vnitřní rovnováhy. Děti to umí.

Opět záleží na tom, jaký typ osobnosti dítě je. Některé přirozeně od malička preferuje proces, jiné se zaměřuje na cíl. Ale v rámci svého svobodného hraní rozvíjí vždy oboje. Tedy pokud je my dospěláci někdy nechtěně příliš silně nemanipulujeme, aby dělaly „něco smysluplného“:).

Nevyžádané rady k radování:

1. Nenuťte sebe ani děti žasnout. Některé děti a některé rodiče to zrovna „nebere“. Sledujte, kdy to přijde samo a pak si zkoušejte okamžik vychutnat. Nejprve třeba jen na pár vteřin. Ale později si vychutnáte dlouhé minuty, velké radosti z okamžiku. Nic víc nebude důležité.

2. Každý den se objeví příležitost, jen ji hledat.

Čtení pro silnější prožívání

TADY a TEĎ:

Za pomoc s tématem děkujeme Lence Hřibové – nakoukněte třeba zde.

Jsme dva. On je takový teoretik. Přečetl 100 knih a výzkumů, proč si děti hrají a jak se učí. Já naopak takový kreativec, praktik a vášnivý pozorovatel dětské hry. Výsledek našeho projektu jsou 4 děti a tento web. Chceme podpořit rodiče, že nejlepší odborníci na svobodnou hru jsou děti. Stačí jim důvěřovat a nepřekážet. Víc o nás Náš příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *